Setkání s obrovským psem
Takže si mě ta dvounohá přivezla k sobě. Nejdřív jsem se hrozně divil, protože to bylo venku a všude to tak divně vonělo a taky tam byli nějací dva psi, ale k těm mě nepustila. A najednou se objevil obrovitánskej pes a tak ti vám divně voněl. A dvounohá mě k němu nesla, abych si ho mohl očuchat, tak jsem dělal že se nebojím a čmuchal a čmuchal, dokud ke mě nepřiblížil svojí obrovskou hlavu, to už jsem se začal trochu bát a pak mi dvounohá vysvětlila, že to není pes, ale kůň a byli tam dokonce tři. A aby těch zážitků nebylo málo, tak tam přišla ještě jedna dvounohá a s ní další pes....fenka..moc se mi líbila :o)) Akorát si se mnou nechtěla hrát, asi jsem na ní ještě moc malý :o(
A pak jsme zase někam jeli a tam bylo hodně člověků a další pes, ale ten byl zas menší jak já a tak přede mnou utíkal a nechtěl se nechat kousat do ocásku. No představte si že on mu ho někdo už ukous, měl ho jenom docela malinkej kousek. A pak tam bylo ještě jedno takový divný zvíře a to prskalo a to člověci říkali, že to je kočka, ale ta mi vůbec nevoněla teda. A zase jsme jeli dál a tam byli další člověci. A najednou jsem tam uviděl brášku, teda on vypadal docela jako já, tak jsem na něj radostí zavrčel a rozeběhnul se k němu a....narazil jsem...dlouho jsem brečel a žadonil a snažil se ho olíznout nebo kousnout, než jsem zjistil že to jsem já a že se tomu v čem se vidím říká zrcadlo.
A tak jsem poznal rodinu mojí dvounohé.